Datum a čas

Dnes je pondělí, 24. 7. 2017, 20:33:10

Aktuální počasí

Počasí dnes:

24. 7. 2017

zatazenosde

Bude zataženo, občas déšť nebo přeháňky, na východě místy i bouřky. Denní teploty 20 až 24°C, na JV zpočátku až 26°C. Noční teploty 15 až 11°C.

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.

Pranostika na akt. den

Kolem svaté Kristýny dozrávají maliny.

Certifikát

Obec Krušovice - idatabaze.czMěstské, obecní úřady - idatabaze.cz

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Krušovice

Vznik Krušovic se podle některých známek datuje až do doby před rokem 1000. Počátek osady byl spjat s tvrzí, stojící na místě dnešního pivovaru, staročesky zvanou Krušejovice. První dochovaná zmínka o obci však pochází až z dob krále Přemysla Otakara II. (tedy z druhé poloviny 13. století) v souvislosti se zřízením manství. Král tehdy dokončil stavbu křivoklátského hradu, jeho provoz a tedy i obranyschopnost pak zajišťovala tzv. hradská manství. Ta byla dvojího druhu - služebná a robotná. Krušovice byly manstvím služebným, pro hrad tu byly např. vyráběny šípy apod..

V první polovině 14. století (za krále Jana Lucemburského) se v dochovaných materiálech objevuje první nám známý majitel obce - pan Vilém Zajíc z Valdeka a Krušejovic. Po jeho smrti majetek zdědila jeho manželka Kunhuta. Roku 1356 se stal majitelem Krušovic pan Záviš z Mikovic, od kterého ves koupil Mikuláš Matrovec a jeho bratr Jan, kounovský farář a kanovník v Mladé Boleslavi. Kolem roku 1400 Mikuláš Matrovec zemřel. V letech 1437 - 1439 jsou jako majitelé obce uváděni Mikuláš a Jan z Krušejovic. Jan z Krušejovic pak svůj majetek roku 1456 věnoval manželce Kateřině. Po její smrti si Krušovice "vyprosil" u krále Jiříka z Poděbrad Jiřík Bivoj z Roudné, ten je následně roku 1462 prodal Vaňkovi z Čelechovic a Kralovic. V držení rodu Čelechovců pak Krušovice zůstali po více jak půl století, v této době však ves značně zpustla.

V roce 1530 je jako majitel Krušovic uváděn pan Václav Pětipeský z Chýš a Egerberka. V následujících letech ves vystřídala několik majitelů, z toho můžeme usuzovat, že o ni asi nebyl velký zájem, což vypovídá o jejím tehdejším stavu. Roku 1548 prodal Albrecht Šlik, mistr královské komory, zpustlé Krušovice Václavu Bírkovi z Násilé. Ten se zasloužil o rozvoj obce. V jeho snažení pokračoval i Václavův bratr Jiřík, který zde někdy před rokem 1580 vystavěl pivovar a začal v něm vařit pivo. První písemný dokument týkající se pivovaru v Krušovicích pochází z roku 1581. Roku 1583 koupil Krušovice císař Rudolf II. za účelem scelení Křivoklátského panství. Podle smlouvy byla králi postoupena tvrz, poplužní dvůr a ves se svobodnou krčmou. Převzetí Krušovic královskou komorou pro zdejší pivovar znamenalo zajištění existence - do této doby tu směl pan Jiřík vařit pivo pouze pro sebe a své poddané, aby se nenarušil majestát Rakovnických z roku 1454, podle kterého se nesmělo vařit pivo na míli v okolí, toto pravidlo však nyní padlo. Pivo museli v této době odebírat v místech poddansky příslušných ke Krušovicím, a to od Rudy až po Kněževes.

V první polovině 17. století v Evropě zuřila třicetiletá válka. Její dopady se nevyhnuly ani zdejšímu kraji, když Sasové obsadili Rakovník. Zde se projevila nevraživost Rakovnických ke Krušovicím a jejich pivovaru, když rakovničtí měšťané obec v roce 1631 za průvodu Sasů napadli. Krušovice byly vypleněny, přesto se zde však pivo vařit nepřestalo. V následujícím roce sice pivovar z neopatrnosti vyhořel, roku 1640 byl ale opět opraven. V únoru roku 1637 rozbila v Krušovicích ležení kompanie Götzova pluku, v březnu roku 1638 se tu pak utábořili vojáci pluku Jana Winsena. Obyvatelé obce museli vojáky po dobu jejich pobytu živit a museli také snášet krádeže, násilnosti a drancování. Z prožitých útrap se pak obec musela vzpamatovávat ještě dlouho po skončení války.

K roku 1651 je ve vsi uváděn 1 sedlák, 8 chalupníků, 1 zahradník a 5 pustin. Po roce 1686 bylo panství prodáno místodržiteli Království českého Arnoštu Josefu, hraběti z Valdštejna. Josef byl velice podnikavý člověk a vynaložil velkou částku na rozvoj pustých Krušovic. Hned v roce 1687 tu staví cihelnu, v příštím roce novou sladovnu, v roce 1690 sýpku, v roce 1694 následuje drůbežárna, 1699 stáje, 1700 stodoly, konírnu a kravín. Dále postavil 8 chalup, v roce 1707 nový Pečárovský mlýn, ohradil pustou bažantnici, v roce 1711 vystavěl ovčín, roku 1713 kovárnu, r. 1719 mlýn Podhůrku a v roce 1721 spilku s pivovarem. Roku 1724 byly dále za Džbánem zřízeny tři studny na vodu, ze kterých se vedla voda potrubím do pivovaru. V roce 1728 byl na místě staré tvrze postaven zámek a o rok později i kaple. V roce 1729 zde byl postaven také dvůr s kobylnicemi, palírna na 90 žejdlíků kořalky a sklepy v blízkosti pivovaru. Kromě toho se Josef Valdštejn v Krušovicích zasloužil i o rozvoj školství, když zde nechal v roce 1729 založit jednotřídní školu. Po Josefově smrti v roce 1733 křivoklátské panství získává dcera Marie Anna, provdaná Fürstenberková. V držení tohoto knížecího rodu pak Krušovice spolu s Křivoklátem zůstávají po tři staletí.

Za správy Marie Anny se panství rozrostlo o Podmokly, Skřivaň a manský statek ve Všetatech. Roku 1802 byla místní jednotřídní škola umístěna do č.p. 3. Roku 1816 bylo 6 pokojů v zámku rozděleno na 17 světnic pro obydlí úředníků. O rok později byla v obci zřízena knížecí zámecká kaple, zasvěcená Nejsvětější Trojici. V roce 1829 proběhla přestavba zdejší kaple. Za Karla Egona byla k panství přikoupena Olešná, kam byl roku 1840 přestěhován politický úřad. Soudní řízení pro obě panství (Krušovice a Olešnou) však nadále zůstalo v Krušovicích a to až do roku 1848, tedy do zrušení roboty. Do této doby byly Krušovičtí značně sužováni vysokou robotní povinností, na kterou podávali i stížnosti, ovšem bez výsledku. Rok 1848 pro ně proto představoval velkou úlevu. Druhá polovina 19. století byla na venkově ve znamení velkého rozvoje kulturního a společenského života. Ani Krušovice nebyly výjimkou - byl zde založen Spolek vzájemně se podporujících dělníků, Divadelní spolek, v letech 1884 - 1885 tu vznikl hasičský sbor a Hospodářsko čtenářská besídka, v roce 1900 zde byla zřízena knihovna a v roce 1914 byla v obci založena Dělnická tělocvičná jednota a Tělocvičná jednota "Sokol". V této době v Krušovicích nastal také vzestup školství. V roce 1872 byla zdejší škola rozšířena na dvojtřídní. Roku 1883 pak byla z fary zřízena nová škola, roku 1906 byla pro narůstající počet žactva zřízena i třetí třída. V roce 1914 byla zahájena výstavba nové školy. Tato škola, nesoucí jméno "Husova škola", byla dokončena v následujícím roce. Ještě v roce 1913 byl v obci zřízen poštovní úřad. Na počátku 20. století měly Krušovice 93 popisných čísel a čítaly na 870 obyvatel. V této době tu sídlil i obvodní lékař.

Rozvoj obce přerušil příchod první světové války v roce 1914. Během války lidé museli odevzdávat produkty, výrobky a nejrůznější předměty pro potřeby armády, od zemědělců byly vymáhány dodávky obilí a dobytka. Potraviny byly vydávány pouze na lístky, přičemž jejich příděly byly stále nižší. S přibývajícími roky lidem nebyl neznámý ani hlad. Nedostatek však nebyl jenom v potravinách - lidé neměli např. ošacení, k sehnání nebyla řada dříve běžně dostupných výrobků, v zimě obyvatelstvo sužoval nedostatek uhlí… Nejhorší ze všeho však byly odvody zdejších mužů na frontu. Mužskou práci pak musely zastat ženy a děti, čímž se jejich situace ještě horšila, ke všemu do vsi začala přicházet první oznámení o padlých… Ve válce zahynulo celkem 24 krušovických občanů. Na jejich památku byl v roce 1922 postaven pomník.

Kýžený mír přinesl až rok 1918. Spolu s ním lidé oslavovali i vznik samostatné Československé republiky. Konec války však ještě neznamenal konec všem problémům - ještě mnoho měsíců se obyvatelé obce potýkali s problémy se zásobováním apod., život zde se však přeci jen pomalu ale jistě vracel do starých kolejí. Celkový směr dění v Krušovicích i nadále určovala rodina německých šlechticů Fürstenberků - ti zde byli pány ve dvoře, v pivovaru a lihovaru. Ve 20. letech nastal všeobecný rozvoj. Celá země budovala a opravovala, co válka poničila. Úspěšná dvacátá léta však vystřídala hospodářská krize (1929 - 1933), během které všude vládla vysoká nezaměstnanost a životní úroveň lidé značně klesla. Světová hospodářská krize však měla ještě jeden následek, který se měl v budoucnu ukázat jako zásadní - dopomohla Adolfu Hitlerovi k uchopení moci v sousedním Německu. Druhá polovina 30. let byla sice hospodářsky opět úspěšná, současně to však byla doba rostoucího napětí mezi Čechy a Němci. Vše vyvrcholilo v roce 1938, kdy v Česku proběhla mobilizace na obranu vlasti před německým vpádem. Dne 30. září však byla podepsána Mnichovská dohoda - bez západních spojenců pak již byl jakýkoliv odpor mnohem silnějšímu nepříteli zbytečný a marný. Sudety byly zabrány německou armádou, druhá světová válka se nezadržitelně blížila.

Válka v obci probíhala podobně jako konflikt předešlý, znovu lidé trpěli nedostatkem, vydávaly se potravinové lístky a naturálie byly odváděny pro potřeby armády, ke všemu všude vládl strach z nacistického teroru. Krušovice se na konci války staly tábořištěm "Vlasovovy armády", která se tu zastavila na cestě z Loun a po vydrancování pivovaru odtáhla směrem ke Zbečnu. Krušovice také zažily pochody smrti hladových a vysílených zajatců z koncentračních táborů. Těm zdejší obyvatelé i přes výstražnou střelbu strážců podávali potraviny a šatstvo. Pomoc Krušovičtí poskytovali také skupinám ruských uprchlíků z koncentračních táborů, kteří se schovávali v okolí. Těsně před koncem války pak byla v obci u pošty Němci postavená barikáda. V květnu roku 1945 se zdejší kraj konečně dočkal osvobození.

Po válce byl v obci ustanoven národní výbor. V roce 1946 proběhly volby, ve kterých zvítězila KSČ. V roce 1948 pak byl v obci ustanoven akční výbor. Na konci 40. let se Krušovice již plně vzpamatovaly z prožitých válečných útrap a mohlo začít nové období rozvoje. Proběhla zde obnova místního veřejného osvětlení, opravy cest, vysazování stromků atd. V obci bylo také založeno JZD. V 60. letech byla postavena nová požární zbrojnice, proběhla generální oprava budovy MNV, byl zřízen místní rozhlas, vybudovalo se dětské hřiště pro mateřskou školu, postavil se most na silnici ke škole, vyměnila se střecha na budově pohostinství a proběhla řada dalších oprav a vylepšení. V 70. letech pak byla přestavěna a rozšířena požární zbrojnice, čímž vznikla místnost pro knihovnu, která se do této doby stěhovala z místa na místo, pro mandl a pro spolkovou místnost požárníků. Velký rozvoj od konce války zaznamenal také místní pivovar. Ve zdejší škole byla dále vybudována školní kuchyně a jídelna, dokončila se oprava požární nádrže, opravila se střecha ZDŠ, proběhla rekonstrukce veřejného osvětlení, rozšířil se místní rozhlas a byl postavena nová samoobsluha. V této době v Krušovicích nastalo také opětovné oživení společenského života - v obci byla založena tělocvičná jednota a od roku 1970 se zde pořádaly velké kulturní a společenské akce.

Dnes jsou Krušovice poklidnou, slibně se rozvíjející obcí. Domov slavného rodáka národního umělce Václava Rabase se kromě dlouhé a bohaté historie může chlubit také svým známým a oblíbeným pivovarem.

Použitá literatura: Kočka, V. Dějiny Rakovnicka. Musejní spolek král. města Rakovníka a politického okresu rakovnického 1936 
Renner, J. Popis politického a školního okresu rakovnického. Rakovník 1902